Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Akce HAFBO byla hned po vyhlášení obsazená. Dlouho to vypadalo, že budeme muset výlet do ZOO ve společnosti dalších psů oželet, nakonec se ale místečko uvolnilo, a tak jsem vyhrabala Fanču z polštářů a hurá do Stromovky. Příjemné počasí vylákalo do ulic všechny, co měli nohy: ti aktivnější běželi Pražský půlmaratón a jaksi mimochodem zablokovali dopravu v Praze, my ostatní jsme vyrazili do ZOO.

Obojí mělo vliv na průběh zpočátku organizované akce. Fanču otrávilo třitvrtěhodinové čekání před vchodem do ZOO, ale nedalo se nic dělat, doprava byla opravdu zoufalá. My, kterým se podařilo být u vchodu včas, jsme po celou tu dobu nešťastně sledovali proudy lidí, kteří procházeli turnikety dovnitř, a tušili jsme, že ta socializační procházka bude pěkné maso. A bylo. Když jsme se konečně všichni sešli, bylo v ZOO už skoro 8 tisíc návštěvníků - a řeknu vám, je to hodně. V posledním záchvatu snahy akci organizovat, jsme byli rozděleni do dvou skupin s přidělenými trasami. Chvíli jsme se motali v davech lidí společně, ale postupně se skupinky rozpadaly a v průběhu odpoledne jsme se potkávali po celé ZOO roztroušení jak skleróza.

Fanča si docela užívala seznamování, ale trochu pozapomněla na slušné vychování, a vláčela mě mezi davy návštěvníků - ke konci procházky jsem měla ruce vytahané až ke kolenům. Zvlášť pikantní se tato deformace ukázala být při poslední zastávce u orangutanů: bylo zřetelné, že se skladba našich genetických informací povážlivě přiblížila.

Podle Fančiných reakcí jsou jasnými favority mezi obyvateli ZOO klokani a nosálové: docela překvapivý výběr. Dost ji zaujali i plameňáci, ale nadšení, které v ní vyvolali klokani se přeci jen nekonalo. Jen nevím, jestli její náklonost k těmto vačnatcům nezpůsobila hlavně přítomnost kapsy: očekávala i v ní piškotky?