Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Fanča s Honey si svůj sraz tentokrát domluvily na Orlíku. Docela mazaně, přihlédneme-li k okolnosti, že se tam konala klubová výstava ČKRR a dalo se proto čekat, že se tam sem tam nějaký ten ridgeback mihne. Přestože v noci kopl do dveří podzim a razantně ukončil letní pohodu předchozích dní, byl den jak ze žurnálu.

Fanča s Honey vyskakovaly z kufrů aut zároveň: tak dokonale měly celou akci připravenou. V duchu hesla "Nejdřív práce - potom zábava" se bez váhání vrhly do honiček a lítaček a vzájemné úpravy kožíšků. Až potom se daly na dogtrekking a vláčely nás kolem tří výstavních kruhů, u kterých jsme našli řadu kamarádů a známých: Tabinku, Simbu, Brassilu, Dara, Didiera, Creasyho a malého vladštějňáčka Danthea, o kterém určitě ještě uslyšíme.

Většina z nich trpělivě čekala na svůj okamžik slávy, my jsme to čekání prokládali vypouštěním krakenů na přilehlých loukách. S Fančou samotnou (to už Honey odjela na oběd po té, co zjistila, že už vážně víc, než ty už sežrané housky s taveňákem nemáme) jsme došli k přehradě, kde se Fanča vylítala s dvěma neznámými mladíky a mohli jsme jet domů. V Praze jsme si udělali krátkou procházku v Letenských sadech, aby Fanče docvaklo, jaké má štěstí, že není městská.