Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Fanča je od středy marod.

Má dírku do polštářku na přední tlapce a předepsaný klid na gauči. Je to jedna z jejích olympijských disciplín: stačí jí natáhnout ponožku na nožku a končí se životem. Když se blížím s krabičkou propolisové masti, lehá si na záda a chystá se na poslední pomazání ;-)

Na dnešní ráno jsem jí domluvila schůzku s rehabilitační sestrou Honey. Tlapku jsem jí ovázala polštářkovou gázou, navlíkla do chirurgické rukavice, obalila zbytkem flanelové košile a zalepila páskou na koberce (tu jedinou mohu k podobným úkonům vřele doporučit). Když krátce po příjezdu na Dívčí hrady začala všema čtyřma orat pole, bylo zřejmé, že by neobstály ani pohorky... podrážku prošlapala rychleji než Cipísek své první střevíce. Navzdory tomu, že s Honey řádily jako obvykle (i když Fanča hned na parkovišti sdělila Honey, že je dnes handicapována a obě nad mým uměleckým dílem chvíli mudrovaly), ranka nedošla žádné další úhony.

Před obědem jsem ještě stihla - to už bez Fanči, která se vrátila ke gaučinku - navštívit MVP v Praze - Letňanech a pozdravit se s reprezentanty SVP, kteří se ani tentokrát bednám nevyhýbali, ba naopak: Adam ve své třídě vyhrál, Mellinka byla třetí, Canny v šampionech druhá a Kira rovněž třetí. Výstavy nejsou v našich životech to nejdůležitější, ale jsme obě rády, že jsme v dobré společnosti :-)