Nastal čas odložit čelovky. Když se s Eibinkou ráno scházíme, svítá, a když se vracíme od lesa vychází slunce. Po ránu je ještě stále chladno, rozbředlý sníh i bláto přituhne a můžeme to střihnout přes pole, kde se Fanča s Eiby vyřádí do sytosti.
Dnes už jsem vzala foťák, ale ještě není dobré světlo. Na odpolední procházku dorazila
Brassila s Conny a Azou. Fanča se trochu předváděla se svými znalostmi místního terénu... ale byl to slabý odvar proti Konoušové, která u nás vypíchla první srnu a dokonce ji i chvíli pronásledovala (ale nezadýchala se, nebojte se!). Zbytek procházky pobíhala po lese s výrazem paní lékarníkové, která objevila PIN kód manželovy kreditky. Byla i po třech hodinách plná elánu a uváděla Fanču ve zmatek, když na ni dorážela se svými záchvaty hravosti. Fanča ale zůstala ve střehu.
Měsíc ubývá
Trochu jsem pohnula rukou ...
Za lesem zapadá měsíc
A Fanča už vyhlíží slunce
Už se klube
Mají pocit, že si zaslouží odměnu
Fanča si pro ni i skočí
Zrzky v ranním slunci
Vzadu se něco šustlo
Ranní rozcvička I
Ranní rozcvička II
Ranní rozcvička III
Ranní rozcvička IV
Azánek dorazil v jarním tričku
Brasila zaléhá
Byla to příprava na výpad
Šušky, šušky nad kládou
Konoušová měla mezi nimi proskočit... vybodla se na to
Radši si jen tak zalítá po lese
Fanča se uštvala
Na pařezu balancuje jen tak-tak
Brassile přišel ten nápad s pózováním na pařezu k smíchu
Kousek za námi to zapích
Matka se synem u ledového pítka
Kam zase šly?
Brassile ty vitamíny na srst prospívají
Conny učí Fanču obkročák
Kruh se uzavírá... takhle dnes procházku začínala
Ještě lítačka s Conny
Pěkně to rozpálily
... a Conny pořád nemá dost!