Touto dobou se prý na Medník hrnou všichni ti, co chtějí na vlastní oči vidět Kandík psí zub. Fanča na psí zuby kašle. V liduprázdném lese právě smytém přeháňkou se mnou trpělivě pozorovala srny, pózovala, kde se dalo, a oddalovala plánovanou návštěvu.
Dobře tušila, že procházka pod Medníkem bude draze vykoupena: po dvou hodinách ve svěžím lese jsme k Fančině nelibosti strávily další hodinu a půl ve společnosti 11-Q-AA .... pro nás naposledy v jejich plné sestavě, protože o víkendu se začínají rozjíždět do svých nových rodin. Už jsou z nich ostří hoši a sebevědomé mladé dámy, jen tak něčeho se nezaleknou (zvlášť skupinová odvaha je silná) a žádná zajímavost před nimi neobstojí: například šňůrky u mikiny a řemen od foťáku mám ožužlané až na nanovlákna.
Před objektiv se mi nejčastěji cpal Bentley; pokud poznáte bez barevných obojků i další prcky, pak si bez problémů doplníte i popisky pod fotografiemi: stejně by to bylo samé ťuťu-ňuňu, vrrr-grr, hajinky, ňuninky...
Cesta na Medník po dešti
Šmírák
Nikde nikdo
Odložená na kopci
Už letí!
Obchod s Orbitkami pro srnky
Jen jedna z těch, co jsme s Fančou viděly, chvíli postála (ten strom tam neměl být)
Tady ležela - ještě je to teplé
Až přelíná... a Fanča zhubne, budou k nerozeznání!
Fanča je pořád ve střehu
Ukazatel
Kamzík
Trochu osiřelá... bez SVP
Tady se fotí vždycky sama
Cestou z lesa jsme viděly ještě jednu - běžela do lesa