Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Týna včera oslavila čtvrt roku svého bezstarostného života. Nic nedostala, protože to vlastně žádné narozeniny ani nejsou.

V předvečer tohoto významného dne složila přijímačky na cvičáku Haf bez obav a je zapsána do třídy Štěňata - začátečníci. Vše nasvědčuje tomu, že v (ne)poslušnosti Fanču překoná: neohroženě se vrhla mezi spolužáky a během 20 minut úplně odrovnala o dva měsíce staršího Jonatána (Jorkšír). Projevuje se jako naprosto hluché, ale velmi žravé štěně - naivní štědrost ostatních páníčků vedla tomu, že než skončil výklad "pravidel moštárny", měla břicho až na zem. A s plným břichem se, jak uznáte, cvičit nedá!

Není tak docela pravda, že k "čtvrtnarozeninám" nic nedostala: hned po ranní vycházce s Eiby (viz titulní foto) jela k panu doktorovi a dostala pigáro - třetí do sbírky. Ječela (radostně?) ještě když se obdobné proceduře podrobovala Fanča. Obě šly opět na váhu: Fanča 34,7 kg, Týna 12,5 kg; to by asi docela šlo. Odpoledne si Týna napravila sebevědomí (a není to v jejím případě zas tak nutné), když získala nejcennější skalp ze smečky SVP: dostala na lopatky Brassilu! (Koho by zajímalo, že si Brassila lehla sama a na záda se překulila smíchy?)

Dnes, v pátek třináctého, jsem definitivně pohřbila naděje na uzdravení foťáku....Nějaký čas to tu bude na fotky chudší :-(