Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Cestou z Krkonoš jsme si udělali krátkou zastávku u Chlumce.

Ve stínu stromů v areálu Penzionu Alwin na místě zvaném Amerika jsme nakonec strávili sedm hodin s několika coursingovými nadšenci; přijeli i ti, co je střapeček z míry nevyvede, jenom prostě drží basu. Lokalitu k tomuto účelu přímo ideální zajistili domácí: Adam, Agatha, Angee a Aime, ze západu přijeli: Brassila, Mellory, Canny s Aronkem a Rif. (U Rifa najdete spoustu fotek, sama jsem si pár vypůjčila).

V parném letním dni přišlo vhod zázemí penzionu, zvlášť ve chvilkách, kdy se v mašince cosi zašmodrchalo (a šmodrchalo se celkem dost). Na dráhu, kterou občas narušovaly ovce a celý den se do ní tvrdohlavě cpal strakoš, se ale dostali nejen matadoři, ale i začátečníci: a vedli si báječně. Jeden by ani nevěřil, že to mohou být Brassiliny děti! Všechny běhají, až se jim za patami práší, zatímco Brassila se našla jako kibic v situacích, kdy se nad coursingovou výbavičkou sklánějí hlavy mudrlantů a snášejí argumenty na vysvětlenou... čím to teď může být?

Prostoje však nikomu nevadily (snad kromě technického personálu) a majiteli penzionu zvyšovaly tržbu. Sobotní program tak můžeme považovat za drobný příspěvek SVP české ekonomice; po technické stránce jsme totiž dopadli jak sedláci u Chlumce.