Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Na účast v Saranga sprintu si Fanča dělala zuby dlouho. Tak dlouho, že při své premiéře startovala za veterány.

Na dostihový ovál ve Slušovicích s námi jely Magmabonky. Jsou to soutěživé holky a navíc ochotně vypouštějí na trať Fanču i Týnu, takže mám havaj (díky!)

Vyrazily jsme pro jistotu o den dřív s tím, že si uděláme zastávku v kraji bratří Mrštíků a ukážeme zrzkám Helenčinu studánku. Nenašly jsme ji. I tak ale připadala procházka zrzavým holkám prostě úžasná. Přespaly jsme v kempu Dešná poblíž Slušovic. S ohledem na momentální prohibici a skutečnost, že kemp okupovali účastníci abiturientského srazu z roku 1951, by se dalo čekat, že noc byla klidná. Chyba lávky! Byla tu přeci Týna! Vydržela devastovat tábor svých konkurentek v nadcházejícím závodu pravidelnými návštěvamí jejich pokojíčků, takže ráno vstávaly s kruhy pod očima. 

Na oválu se to však neprojevilo: Mellory v početně obsazené třídě dospělých fen doběhla na 2. místě za Tambikou, která neví, že není chrt. Fanča s Týnou v prvním kole, které se běželo v písku, nečekaně použily hlavu, a vyběhly z dráhy v naději, že i střapeček změní dráhu svého pohybu. Nezměnil. Cenné vteřiny na trávě pak ztratily jeho dohledáváním. Druhé kolo na trávě už šlo všem lépe, a tak si Fanynka ve veteránech doběhla pro diplom za 4. místo. Týna protentokrát ostrouhala, protože běhat po trávě v jejím věku umí kde kdo!

Další fotky jsou tady.