Naplánovat si na polední pauzu patnáctikilometrový výšlap může jenom naivka nebo jihoevropan, který k polední pauze tak nějak přilepí i pětihodinovou siestu.
Nebudu vás napínat: nestihly jsme to! Vyšly jsme z osady Struhadlo a dál jak do Tupadel jsme nedošly. A co hůř: stejnou cestou jsme se vracely zpět a to Fanča nesnáší. Naštěstí se tím pádem šlo dvakrát kolem toho kukuřičného pole, ze kterého se lákavě (pro Fanču, nikoliv pro mne) ozývalo chrutí. Dvakrát jsme se v Tetěticích nechaly vyštěkat všemi pěti volně pobíhajícími psy a naštěstí jen jednou a bez úhony, vypíchla Týna z mlází letošní podsvinče v pruhovaném pyžamku. Byla to asi sirota a tak jsme všichni živí a zdraví.
Vyrážíme po dešti
Panoramata dnes holt nebudou
Budeme se soustředit na detaily
Ze Struhadla se dá jít kamkoliv
My půjdeme přes Tetětice do Tupadel
V Tetěticích je nová tato deska
A rekonstruovaný zámek
A jinak tu chcíp´pes
Dvorky
Zátiší
Nakonec se přeci jen vyčasilo
Na louce pod Tetěticemi
Slyšeli jste to chrutí?
Obě jsou jak na drátkách!
Ale žádné dovádění s prasátky se konat nebude (zatím)
V Tupadlech byly všichni místní borci za ploty
Fanča stihla akorát tak masáž a vracíme se
Kolem frňákovníku
S lapačem sršní
Týna v borovém lese
Vypadalo to, že chce jít s námi
Pošumaví