Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Štěkání ve Červené Řečici k podzimu patří stejně jako ranní mlhy nebo mrholivé pošmourno.

V penzionu U Pípalů jsou už všechny tři jako doma: po příjezdu zaparkují na svých postelích, venčit se chodí navzdory všudypřítomným kočkám bez vodítek a celkově jsou tak nějak spořádané.

Kalibrnda se předvedla v tom nejlepším světle: v běžných terénech z ní sebevědomí cákalo, hledala kupodivu i v pelhřimovské rakvárně, kde se vloni z hluku běžících strojů sesypala; jen u šachet využitých jako spodní úkryty se k hraně přibližovala dost obezřetně ;-) .... zvládla i svou část v nedělním Nasazení a ve starém lomu našla vysoko ve stěně založeného figuranta. Myslím, že to bylo z vděku za to, že nemusí slaňovat - to jsme letos vynechaly, protože to na mokré skále nepřipadalo moc zábavné ani mně.

Fotky máme tentokrát krásné - od Jany Volkové - a další jsou tady. Pár je teda i našich - ale to pozná i neškolené oko.