V neděli jsme si byly s Rozárou zazávodit na Osenických řadách (jak jsme tam vloni s Kalíškem i s Rózou excelovaly).
Jenže nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Letos to bylo ve stylu: "tohle nikdy nedělá", "to je fakt poprvý", "no já nevím, co s ní je" a podobných kydů! Fakt je ten, že Róza šla řady ledabyle, vystřihla falešňáka hned při první příležitosti, květináče i batohy na dva průchody (ostuda!) a v poslední řadě dala celému závodu definitivně vale a přivítala se tak radostně s jednou ze svých trenérek, na kterou natrefila v řadě sedících figurantů, že na nějakou skořici už nepomyslela! Tam bych ji pochopitelně nejradši přetrhla, ale pod dohledem rozhodčího to nějak nešlo. Takže je živá a zdravá ... a nebojte se, my vám ty medaile jednou přivezeme!
Den před závodem byla schůze klubu ... převzala jsem ocenění za nás všechny, co spolu čucháme
Nejvyšší bylo pro Kalibrndu
I Rozára už má druhého Mastera (8 sloýených zkoušek)
Ale tentokrát se tvářila jako kakabus
A na nějaké čuchání hodila bobek