Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Počátkem června dala Fanča vale Praze a dva týdny se poflakovala v Krkonoších. Celé dny se slunila v pelíšku na zápraží nebo na balkóně, podnikla pár přírodovědných výletů, pomuchlala se s čtyřměsíční labradorkou Angie, poprvé zvedla ze země aport (s velikým odporem, samozřejmě) a začala dělat cavyky nad suchými granulemi... zalité vajíčkem do ní jaksi lépe kloužou. Světe, div se!

S černým švihákem Frantou se potkáváme v sadu ráno před šestou - jsou totiž s paničkou Janou ranní ptáčata. Franta už bývá na cestě domů, ale většinou jim dopřejeme chvilku na pomuchlání.

Včera jsme se po delší době potkaly v sadu s Lenkou a hned jsme si domluvily společné venčení na dnešek. (Vyžlík s Fančou zatím pozorovali paní ve fialovém). Dnes odpoledne jsme se všichni sešli na rozpáleném dvoře a rutinně jsme se psy vydali k lesu, ale cestou jsme bleskurychle změnili plán, vrátili se pro auto a vyrazili do Kralup k Vltavě.

V pondělí v podvečer Fanča pár hodin vychovávala ani ne čtyřměsíční štěně tibetské dogy Abelese. Roste z něho dominantní syčák, ale zatím je to roztomilý méďa-kulička, který je nečekaně hbitý, mrštný a běhavý.

První májový týden objevovala Fanča krásy probouzející se jarní přírody pod Rýchorami.

Čarodějnice už dávno neslavím: koště mě neunese. Letos jsem udělala výjimku a vytáhla jsem Fanču na HAFBO čarodějnice - ona ty společenské akce prostě miluje.

Dnešní neděle byla jak vystřižená. Počasí se vším všudy jarní a náplň dne, která Fanče konvenuje.

Bertu, Matyldu a Izinu zdraví Fanča přes plot jejich zahrady několikrát denně ... a pořád stejně nadšeně. Dnes si s nimi i trochu zařádila v ranním oparu. Natrefily jsme na ně hned po té, co se od nás po pravidelné procházce oddělily  Sindy, Niki a Naďa.