Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

S tou předpovědí na dnešek se rosničky pěkně uťaly: mělo být slunečno, den jak stvořený pro poslední procházku SVP v tomto roce.

Krátkou přestávku ve vánoční pohodě jsme zahájily dnešní invazí do Sedlčánek. Z vyhřátého doupěte jsme vytáhly Honey a Moon.

Vánoce jsou nejkrásnější na horách, to ví každý. Od čtvrtka se venku prostřídala mlha jako mlíko, déšť (na Štědrý den pršelo vodorovně a nebyl to jediný zázrak toho dne), těžké šedé mraky se sněhovými vločkami a dnes konečně azurový den a mráz.

Jak se nám ta SVP postupně institucionalizuje, začíná na sebe nabalovat i rituály, které jsme dříve se psy nespojovali. Ale za naši smečku mohu říct: dobře že tak!

Vpředvečer Týniných sedmiměsíčních narozenin definitivně zvítězil její lovecký pud nad zdravým rozumem: kvůli něčemu tak pofidérnímu jako jsou kachny, vystřihla stylovou šipku do Labe. Ano, po hlavě.

Aklimatizační procházka na horách se nesla v duchu dnešního svátku: dobro chodilo se zlem, jen Mikuláš se někde schovával.

Fanča s Týnou dnes měly ranní rozcvičku v třeskutém mrazu: do -17°C se jim čumáky vystrkovat nechtělo.

Čerstvému prašanu se prostě nedalo odolat.

Tentokrát to bílé nadělení bylo překvapením pro Týnu: Fanča ho přijala se stoickým klidem.

Dnes s námi čvachtala blátem k lesu Amina. Ano, ta, co se v červenci přijela podívat na Týnu mezi prvními.