Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Dnešní slunné odpoledne bylo odměnou nám všem, které jsme se nechaly vylákat Hankou (Kira, Maggie a Tabi) na společnou procházku po Dívčích hradech. Dorazila ještě Katka s Rose, Eva s Conny a Brassilou a po chvilce i Lenka s Darem. ("Chvilka" je eufemismus pro čekání, kterým nám dával Dar najevo svou samčí nadřazenost.... a vyšlo mu to, protože jsme počkaly).

My, fotografové-amatéři, se teď musíme hodně krotit, abychom nepropadli pokušení a nefotili jeden podzimní kýč za druhým. Zvlášť, když se den vyvede, jako ten dnešní. Na pravidelnou odpolední procházku s Fančou jsem proto šla sice s foťákem na krku, ale s pevným rozhodnutím, že to nebudou žádné úlovky typu "Fanča a dechberoucí přírodní výjev za jejími zády".

Fanča už má svých pět švestek sbalených a zítra vyráží na podzimní prázdniny do Krkonoš. Těsně před odjezdem jsem jí dopřála luxus výcviku vedeného Katkou, která naše ridgebačí nasazení dobře snáší. Její cvičení má švih a šmrnc a rozpohybuje i Fanču, která se jinak plouží po cvičáku a čeká na přestávky. V krásném odpoledni babího léta jsme se sešly všechny, co je nám cvičák záminkou ke společným setkáním (mimojiné).

Dnes jsem už potřetí vyvezla Fanču do Radlic na společné venčení s Kirou, Maggií a Tabinkou, ale dnes poprvé jsem vzala foťák. Výhledy z Dívčích hradů jsou totiž magické a nešlo odolat.