Rhodéský Ridgeback Caya Ann z Valdštejnských lip

Na půl cesty mezi Prahou a Ostravou je krásný areál jezdeckého klubu Eliot v Brně - Žebětíně. Tam jsme si dnes sfrkly jen tak na otočku na společné venčení s Asalim.

Dnes jsme si po čase vyšli ven s Vyžličkou. Ze šňůry nádherných podzimních dní zpitomělo hodně pejskařů, a tak jsme za pár hodin potkali víc psů, než jindy za celý týden.

Od rána pršelo nebo aspoň mrholilo, přes mlhu nebylo vidět na krok, prostě kořalkový čas. Nejlepší na oslavu narozenin.

Den třetí se nesl ve sportovním duchu. Místo strečinku jsme si daly před obědem jedno kolečko kolem Kraváku a po obědě jsme natáhly střapeček a nechaly zrzavce pořádně vyběhat.

Měl to být turisticko-sportovní víkend. Hned první den snahu narušila svíčková, kterou Eva s šarmem sobě vlastním vyrazila z Lukáše. Když však v neděli ráno dorazila Honey a z batůžku vybalila upečenou kachnu, knedlíky, zelí a pár plzniček, vypadalo to, že přesedláme na zážitkovou gastronomii.

Cestou na prodloužený víkend do Krkonoš, na který Fanča vylákala pár známých, jsme měli plánovanou zastávku v Chlumci nad Cidlinou. Že prý jen navštívíme magmabonské odnože Angee a Adama a vyjdeme si společně na procházku. Nakonec se ukázalo, že šlo především o kotel svíčkové.

Fanča dnes testovala výdrž nových botek. Přizvala si k tomu kompletní smečku z Magmabony včetně její horoměřické odnože Eiby.

Fanča je od středy marod.

Fanča je z té generace, která má, na co si vzpomene. Onehdy si vzpomněla, že chce vlastní naviják na coursing... a co myslíte? No, má ho!

Fanča je rozený estét a tak není dïvu, že si zlaté podzimní dny užívá v Krkonoších.